Dva góly a jedna asistence, taková je bilance dvacetiletého forvarda Petra Fridricha ze zápasu Vítkovic s Hradcem Králové. To on měl při výsledku 3:4 po samostatných nájezdech obří podíl na tom, že Ostravané berou z bitvy důležitý bod. Fridrich svůj výkon korunoval i proměněným nájezdem.
Petře, v utkání s Hradcem jsi dvakrát skóroval, na jeden gól nahrál, proměnil jsi i nájezd. Byl to tvůj nejlepší zápas ve tvé dosavadní extraligové kariéře?
Jo, ale zase na druhou stranu ono těch mých extraligových zápasů zase tolik nebylo. Byl to za mě dobrý zápas, povedlo se. Ale byla tam i dávka štěstí, snad to tak bude pokračovat. Ale je zase potřeba říct, že jsme zápas nevyhráli, takže pocity takové smíšené, řekl bych.
Na jakých aspektech stavíš svou hru ve Extralize, oproti tomu, co jsi hrál v první lize. V čem je tvůj výkon v nejvyšší soutěži jiný, že se ti v ní tak daří?
Daří se mi a chci hrát rychle. Využívám svého bruslení. Snažím se hrát souboje jeden na jednoho, dokážu se tam dostat u mantinelu kolem hráče. Myslím, že v těch zápasech se mi to dařilo. A hlavně se tlačím do brány a i díky tomu mi to tam teď celkem padá.
Co sebevědomí, roste s každým gólem a s každou povedenou akcí, vyhraným soubojem?
Určitě, každý gól je vzpruha a povzbuzení, stejně jako každý povedený zápas.
Co nájezd, věřil sis?
Když dá člověk dva góly, tak si více věří, více si dovolí. Nájezd se jel už mnohem lépe. Věřil jsem si. Na hokejce mi to drželo, jak se říká, lepilo mi to. Chtěl jsem toho využít, vystřelil jsem a vyšlo to. Škoda, že jsme nezískali více, než jeden bod, ale i za ten jsme rádi.
