Banner Promo
HC Vítkovice RideraHC Bílí Tygři LiberecHC Sparta PrahaBK Mladá BoleslavHC Škoda PlzeňHC Kometa BrnoHC OlomoucHC Mountfield HKHC Energie Karlovy VaryHC Berani ZlínHC Dynamo PardubiceHC Verva LitvínovHC Motor ČBHC Oceláři TřinecRytíři Kladno

Kapitán mistrů 1981 slaví! Jaroslav Lyčka má 70

Ve čtvrtek 7. října oslavil Jaroslav Lyčka své 70. narozeniny! Ani současné generaci jej není třeba příliš představovat, vždyť kdo by neznal kapitána vítkovických mistrů z roku 1981, obětavého bojovníka a velkého srdcaře modro-bílého celku.

 

Velice dobře Jaroslava Lyčku vystihuje kapitola z knihy 90 let hokeje ve Vítkovicích…

 

Bojovník, který by jako první zvedl pohár nad hlavu

Jaroslav Lyčka

7. října 1951 v Ostravě
Post: obránce

Odchovanec: Vítkovice

Ve Vítkovicích: 1969 – 1970, 1972 – 1986

V reprezentaci: 8 zápasů, 2 góly

Největší úspěchy:

Mistr Československa 1981

Vicemistr Československa 1983

Bronzový medailista 1979

Postup do I. ligy 1973 a 1985

 

Neústupný bojovník, který dokázal schytat nejednu ránu, ale na oltář týmového úspěchu byl ochotný přinést největší oběti. Jaroslav Lyčka byl ve své době jedním z největších buldoků vítkovické defenzivy. Byl jedním z prvních v nové generační obměně na konci 60. let a stal se také pilířem druhé zlaté generace. V památné mistrovské sezoně 1980/1981 převzal po Ladislavu Svozilovi kapitánské céčko a mohl tak jako první nad svou hlavu zvednout mistrovský pohár, pokud by při posledním zápase soutěže stříbrný grál pro šampiony byl na stadionu ve Zlíně.

Jaroslav Lyčka byl a je Vítkovičákem každým coulem. S hokejem začínal ve Vítkovicích a téměř po celý hokejový život jim byl věrný. Do kádru A-mužstva se probojoval ještě před dovršením dvaceti let. Dveře tehdy druholigového kádru pootevřel v sezoně 1969/1970. Pak si odbyl ještě vojnu v Dukle Jihlava, ale v pozdějších letech se stal jednou z hlavních opor týmu Rytíře Vítka.

Stál u všech velkých a klíčových momentů 70. let a první poloviny 80. let. Po návratu z vojny se v týmu trenéra Miroslava Vlacha také podepsal pod úspěšný návrat Vítkovic do I. ligy po dlouhých 6 letech. Nová generační obměna přicházela. Právě Lyčka a jeho vrstevníci – například Miloš Holaň starší, Vladimír Stránský, František Černík, Zbyněk Neuvirth, Jaroslav Vlk, Vladimír Vůjtek – měli převzít roli lídrů. A zvládli to na výbornou.

Respekt svých spoluhráčů, ale především soupeřů si vydobyl svou neústupností. Bojovností. Kdyby se v té době počítala statistika Radegast Index, patřil by jistě k nejlepším v celé lize. Fandové na zimním stadionu Josefa Kotase pravidelně tleskali obětavým zákrokům blonďáka s číslem 2 na zádech a neodmyslitelným chráničem brady.

Ostravského rodáka reprezentace téměř míjela, i když ne tak docela. V dresu ČSSR odehrál 8 zápasů a připsal si v nich dva góly. Hrál ovšem i v „B“ týmu národního mužstva. V roce 1977 byl účastníkem zájezdu, během kterého se československé béčko – s řadou vítkovických hokejistů – představilo v Kanadě a USA a dokonce sehrálo 8 zápasů s profesionálními týmy WHA, tehdejší konkurence NHL, v jejichž týmech nastupovaly hvězdy jak Gordie Howe, Bobby Hull či mladičký Wayne Gretzky. Výsledky zápasů se přitom počítaly do tabulky WHA, a tak zámořští profesionálové Čechoslováky vůbec nešetřili. Právě s legendárním Gordie Howem svedl Lyčka několik osobních soubojů v duelu s Hartfordem a v těžké zkoušce proti vítězi Stanley Cupu obstál a ukázal, že má i na tuto úroveň.

Vítkovice v té době už finišovaly se skladbou konkurenceschopného mužstva, které mělo atakovat nejvyšší příčky. Bronz 1979, pouhé čtyři body za mistrovským Slovanem, byl jasným důkazem. Vrchol přišel o dva roky později.

Právě v oné památné sezoně 1980/1981 byl už Jaroslav Lyčka zkušeným tahounem mužstva. Zhruba v polovině sezony převzal po Ladislavu Svozilovi kapitánské céčko a nakonec se mu podařilo mužstvo dovést k vytouženému titulu. V rozhodujícím zápase v Gottwaldově, ve kterém Vítkovice prohrávaly 0:1, nastřelil břevno a od tohoto okamžiku se obraz hry začal měnit ve prospěch Ostravanů, až skončil výsledkem 4:2 a Vítkovičtí mohli slavit druhý mistrovský titul. Právě Jaroslav Lyčka, jako kapitán, mohl tehdy na zlínském ledě zvednout pohár pro šampiony nad hlavu jako první, kdyby s ním ovšem tenkrát soudruzi z ČSTV neseděli v Litvínově v domnění, že jej budou předávat Českým Budějovicím.

Zisk zlata ale kariéru Jaroslava Lyčky neukončil. Jako zkušený třicátník pokračoval, v roce 1983 zkompletoval svou ligovou medailovou sbírku (bronz 1979, zlato 1981 a stříbro 1983). Až pak přišla nepříjemná sezona 1984/1985, kdy se Vítkovice musely rozloučit s první ligou. V následujícím ročníku si tým předsevzal návrat mezi ligovou elitu, a to se nakonec podařilo. Pro Jaroslava Lyčku to byl po sezoně 1972/1973 druhý postup z druhé ligy do nejvyšší soutěže.

Rok 1986 znamenal konec kariéry Jaroslava Lyčky ve Vítkovicích. Pětatřicetiletý hráč využil možnosti zkusit zahraniční angažmá. V hokejově možná trochu exotické Velké Británii se ale stal miláčkem publika. Hájil barvy týmů Dundee Rockets a Lee Valley Lions. S aktivní kariérou se definitivně rozloučil v roce 1989.

I ve dnech 90. výročí založení vítkovického klubu zůstává Jaroslav Lyčka usměvavým dobrosrdečným člověkem a velkým fanouškem vítkovického hokeje. Fandové jej mohli vidět přímo na vítkovickém ledě při 30. výročí mistrovského titulu v roce 2011, nebo také častokrát později při předávání zelené helmy Radegast Indexu vítkovickým bojovníkům. Dodnes patří k jedněm z nejvěrnějších fandů svých následovníků a modro-bílé srdce je stejně silné, jako bylo v dobách, kdy sám bojoval na ledě.

 

 

HC VÍTKOVICE RIDERA PŘEJE
JAROSLAVU LYČKOVI
VŠE NEJLEPŠÍ A HODNĚ ZDRAVÍ
K JEHO 70. NAROZENINÁM

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2021/2022

PozTýmZVVPPPPB
11HC VERVA Litvínov14412716
12Bílí Tygři Liberec14404616
13HC VÍTKOVICE RIDERA11320613
14Rytíři Kladno14132811
15PSG Berani Zlín14013105
HC Vitkovice Ridera Logo Middle

Máte už permanentku?

Permanentky jsou již vprodeji! Zajistěte si své místo na stadionu. Více >