Vítkovický A-tým má za sebou velice úspěšnou první fázi sezony. Před nástupem do přípravy na rozhodující play off se za ní ohlédl i hlavní trenér Miloš Holaň a zároveň nastínil, jak se jeho mužstvo bude chystat na čtvrtfinále.
První velkou fázi sezony má váš tým za sebou. Jak se svým pohledem díváte na základní část, ve které jste skončili druzí a nasbírali pro klub rekordních 102 bodů?
Když to budu hodnotit k dnešnímu dni, tak řeknu – obrovský úspěch. Nemyslím, že by před sezonou někdo věřil, že se takový výsledek může dokázat. Začátek sezony byl těžký. Spousta zápasů venku, které se nám ale podařilo vyhrát. Tam myslím, že byl základ nastartování. Já se v tom nechci pitvat, to můžu udělat až sezona úplně skončí. Ale za tu základní část myslím, že patří velké poděkování hráčům, majiteli, vedení, sportovnímu úseku, fanouškům, sponzorům. Prostě všem, kteří se kolem vítkovického hokeje pohybují. Všem, kteří nás po celou sezonu drželi a drží. Díky nim se podařilo takový výsledek získat. Myslím, že druhé místo a překonání rekordu v počtu bodů je velký milník pro všechny, kdo v klubu pracují. Ale to hlavní nás teprve čeká, play off je rozhoduje, zda je sezona úspěšná.
„Velké poděkování patří hráčům, majiteli, vedení, sportovnímu úseku, fanouškům, sponzorům. Všem, kteří nás po celou sezonu drželi a drží “
První polovinu základní části především, ale i její zbytek dost komplikovala marodka, konkrétně zranění, je to tak?
Strašně moc zlomených rukou. Šest hráčů mělo zlomenou ruku. Neměli jsme dlouho lajny pospolu. Já nevím, čím to. Údajně byly podobné problémy i v ostatních mužstvech, i když možná ne v takovém počtu. Zlomeniny prstů po střelách… Pátrali jsme po tom. Je možná i teorie, že současné rukavice jsou možná méně chráněné, než byly v minulosti, ale to je spíš na analýzu výrobce. Pak jsme zkoušeli jiné rukavice, které mají v téhle oblasti chránič navíc.
Možná i váš styl hry, kdy chcete, ať hráči cloní před bránou, k tomu trochu sváděl.
Je to pravda, stalo se nám to nejen v zápase, ale i z tréninku, kdy se nám takto zranil Kržel (Lukáš Krenželok, pozn. red.). Může to být dáno i stylem hry. Anebo nešikovností těch, co střílí (rozesměje se). Ale ne, to jen tak na odlehčení.
Vy jste už v průběhu sezony zmínil, že máte nějaký interní plán a predikci, kolik bodů byste měli nebo mohli nasbírat. Jak blízko jste byli té reálné metě 102 bodů?
Měli jsme takový svůj vnitřní plán na 78 bodů. Ne, že by tohle byl náš cíl, ale měli jsme vypočítáno, že tolik bodů by nám mělo zajistit alespoň předkolo. To byl základní milník. Toho jsme se se nějak tajně – v trenérské kabině a bez hráčů – drželi. A nakonec z toho vyšlo 102 bodů, což je fantastické.
Nedrželi jste se až moc při zemi?
To byl základ, takový náš vnitřní cíl, pod který jsme nechtěli a neměli jít. Taková ta myšlenka, že tohle dokážeme a budeme v předkole a mohli bychom jej začínat doma.
V základní části váš tým nastřílel 159 branek, dát o jeden gól více, tak jste suverénně nejofenzivnějším týmem extraligy. Takto se dělíte s Pardubicemi o první místo. Co říkáte tomuto faktu?
Vypadá to dobře, tenhle výsledek, ale jak říkám, já bych se k tomu jednotlivému pitvání dostal asi až po sezoně. Neřešil bych to konkrétně teď. Je před námi play off, na které se těšíme a na které se připravujeme a které bude rozhodující.
Přitom takového výsledku jste dosáhli – jak jste sám podotkl – po průběhu, kdy jste většinou neměli k dispozici kompletní sestavu…
Já jsem i rád, že jsme zapracovali i další juniory. To je velké plus pro budoucnost vítkovického hokeje. Ano, museli jsme si vypomáhat i hráči z první ligy, především z Poruby a děkujeme za tuto výpomoc. Bylo to někdy dost polepené.
Kromě zranění vám často snažení komplikovala disciplína, to je pro play off, které je vždy vyhrocenější a nervóznější jistě téma, nemyslíte?
To nás trápilo celou sezonu. O to je ten náš výsledek možná potěšující, protože jsme byli schopní tolik oslabení ubránit. To je výborná práce Radka Philippa, který má oslabení na starost. Ale nenašli jsme univerzální recept, jak to hráče odnaučit. Je tam velice tenká hrana. Když pohrozíte pokutami, tak se může stát, že hráči přestanou až tolik hrát do těla, protože se budou bát pokut. Jsou typy hráčů, u kterých víme, že fauly dělají, ale nedělají je záměrně. Není to naschvál. Je to povahou jejich hry, kdy hrají opravdu na hraně a rozhodčí to buď písknou, nebo ne. Je to taková kaňka, ale já doufám, že si to všichni uvědomují a na play off to vymizí. Když tyhle excesy v sezoně byly, tak jsme na to měli několik pohovorů a musím zaklepat, že ke konci základní části už to nebylo v takové míře. Já říkám, že je důležité, aby hráč, který rozdává ránu ji uměl také přijmout a potlačil své ego a emoce ve prospěch mužstva. Když tohle bude fungovat, tak bude tým daleko silnější.
To je asi další aspekt vaší hry, vašeho systému, vy jste se chtěli prezentovat dobrou fyzickou hrou…
Je to náš styl hry, kdy jsme chtěli být pro soupeře nepříjemní a v tomhle chceme pokračovat. Dostávat se soupeři pod kůži, hrát na hraně…
Každý mančaft si v sezoně projde krizí, ale vy jste v základní části nějakou vyloženě větší krizí nebo poklesem neprošli. Čím to?
Jako, neměli jsme vyloženě výsledkovou krizi, ale měli jsme herní krizi. Sbírali jsme body, ale hra nebyla dobrá. Jasně, nebylo to deset zápasů v řadě, kdy bychom prohráli, ale prošli jsme si okamžiky, kdy jsme neměli mančaft kompletní a nebylo jednoduché skládat mančaft nanovo. Vázla souhra, kombinace. Myslím, že jsme si plus mínus prošli v základní části vším, hlavně teda díky zraněním. I výsledkovým poklesem. Někdy byly dobré, ale nás jako trenéry zajímá i předvedená hra. Někdy to vypadá, že vyhrajete 3:2, že je to dobré, ale hrajete hrozně a uspějete jen díky štěstí nebo Stezkovi v bráně. Co si budeme povídat, on sám hlavně v začátku sezony hodně zápasů vyhrál.
Aleš Stezka byl stabilním základem vašeho úspěchu, ale i Lukáš Klimeš ukázal, že má kvalitu, souhlasíte?
Máme výbornou brankářskou dvojici. A zase to vychází z tréninku. Martin Falter odvádí výbornou práci s brankáři. V trénincích jedou bomby, soutěží spolu, proti sobě. Když to vidím každý den, tak… Nechci říct, že je to pro mě překvapení, že takhle chytá. Není. Protože ho vidím v tréninku každý den a je to velice dobrý gólman. Proto jsme se jej nebáli teď v závěru nasazovat do těžkých zápasů. A směrem do play off je to jen dobře, že máme dobrou brankářskou dvojici, která je kamarádská a zároveň soutěživá.
Během základní části se dost množily nepodložené spekulace o tom, že z týmu má odejít ten či ten hráč. Hodně se hovořilo o odchodu Bukartse do Komety, návratu Muellera do Komety. Nic se nepotvrdilo, ale jak jste tyhle situace vnímali?
Já myslím, že by bylo dobré, aby ti, kteří tyhle spekulace psali do novin nebo říkali do médií, si zjistili nejprve fakta. Třeba to, že Peter Mueller u nás v létě podepsal pevnou smlouvu na dva roky, ve které není možnost, aby někam v průběhu toho odešel. Spekulace byly jsou a budou, ale základ je v tom, co my víme v mužstvu a potažmo co ví sportovní úsek. Mrzelo nás, že se s tím vychází ven a fanoušci, kteří to až tak dopodrobna neznají, nejsou až tak do hloubky zainteresovaní, tak začali být nejistí a mohla to být pro ně rána a začnou ztrácet důvěru v klub. Ale za sebe si myslím, že se na tyhle spekulace vždy velice dobře zareagovalo, když Roman Šimíček vystoupil s veřejným prohlášením a smetl to ze stolu. I ti hráči, kterých se to týkalo vystoupili a smazali to.
„Je fajn, že jsme diváky zase přilákali. Ukázali jsme, že se tady dá dělat dobrý hokej. Je potřeba, abychom to prodali ještě v play off. Abychom si fanoušky udrželi.“
Určitě jste si v základní části hodně užívali fakt, že o váš hokej byl zájem. Průměr domácích zápasů Vítkovic byl 6 759 diváků, to je hodně slušné.
Tady bych směřoval poděkování majiteli klubu a sponzorům, kteří dali dohromady na tuto sezonu rozpočet, ze kterého klub mohl přivést kvalitní hráče, velká jména. Začalo se vyhrávat. Lidé mají na koho chodit. Když mužstvo hraje dobře, zájem roste. Fandové chodí na klub a chodí i na hráče… v podstatě se dá říct, že jsme takoví herci, na které lidé chodí. A je fajn, že jsme diváky zase přilákali. Ukázali jsme, že se tady dá dělat dobrý hokej. Já myslím, že i ty show, co dělá Aleš Stezka po zápase na děkovačce tomu také přispívají. Je vidět, že nejsme jen nějací hokejisté, ale také lidé, kteří mají své emoce a umí si výhru užít s fanoušky. A teď je potřeba, abychom to prodali ještě v play off. Abychom si fanoušky udrželi.
Logicky by měl mezi fandy zájem v play off růst, nemyslíte?
Já věřím, že na play off jich přijde ještě více. Moc si to přejeme.
Jak jste pracovali s týmem po mentální stránce, když bylo evidentní, že se posouváte výkony mezi favorizované týmy?
Cílem bylo o tom nemluvit. Nemluvit o umístění. Věřím, že někteří hráči s tím neumí pracovat, protože jednoduše nemají zkušenost s tím, že se hraje nahoře. A to se na psychice dokáže projevit. Byli jsme tvrdí, jsme tvrdí – v tréninkovém procesu, v přípravě na zápas. To jsou ty momenty, kdy jsme nedovolili hráčům, aby hlavou lítali někde v oblacích. Šli jsme zápas od zápasu, věřili jsme tréninkovému procesu. A to pokračuje. Za celou sezonu jsme na poradách nezmínili umístění, nic takového.
A jak nyní pokračovat? Uhájili jste druhé místo před rozjetou Spartou, vlastně i Hradcem.
My jsme si po posledním zápase v Liberci udělali krátký mítink, na kterém jsme si řekli: Všechno skončilo, jedna krásná kapitola skončila, ale teď se začíná od nuly a bude to velký boj. Už v předkole to bude velký boj. Play off je to, na co se všichni těší, kde všichni přepínají na ještě vyšší level. Víme, že to bude hrozně těžké. Z toho důvodu znovu říkám – tvrdá práce. Hráči si trochu odpočinuli, dostali tři dny volna, ale znovu se vracíme do tvrdého režimu, tréninku a nastavíme hlavy tak, abychom pracovali dobře.
„Play off je to, na co se všichni těší, kde všichni přepínají na ještě vyšší level. Víme, že to bude hrozně těžké. Z toho důvodu znovu říkám – tvrdá práce. Hráči si trochu odpočinuli, dostali tři dny volna, ale znovu se vracíme do tvrdého režimu, tréninku a nastavíme hlavy tak, abychom pracovali dobře.“
V play off už se o tom samozřejmě moc nemluví, ale závěr základní části jste dohrávali bez některých do té doby klíčových hráčů. Jak to vypadá? Prozradíte?
V play off už nikdo nikdy nevydává veřejně, co komu je. Já ale věřím, že do play off nastoupíme v plné sestavě.
Soupeře pro čtvrtfinále ještě neznáte, mezi posledním zápasem základní části a prvním zápasem play off máte téměř dva týdny volno. Nebude vám chybět herní rytmus?
Já myslím, že ne. Mluvil jsem s některými zkušenými lidmi a trenéry, kteří tuhle situaci s delším volnem mezi základní částí a play off zažívali v minulosti častěji a vzal jsem si z toho nějaké ponaučení. Jako je hloupost hrát v tomhle čase nějaké přípravné utkání. Je potřeba si odpočinout a je potřeba i pořádně potrénovat. Proto jsme dali tři dny volno, čtvrtek, pátek, sobota tvrdé tréninky, neděle volno a od pondělí se budeme připravovat na čtvrtfinále. Možná už budeme vědět soupeře, možná ne… Ty tréninky jsou intenzivní, tvrdé. Nenahradí to zápasy, ale věřím, že se už všichni budou těšit, netrpěliví, kdy už to začne. Věřím, že budeme dobře připraveni.
Řešíte nějak soupeře?
Zatím vůbec.
Ani to, koho byste si třeba přáli více, nebo méně?
To by bylo hrozně ošidné. A chybné. Myslet si, že třeba se soupeřem, se kterým se nám dařilo v základní části, můžeme teď v play off vyhrát 4:0… to ne. Soutěž je od začátku tak vyrovnaná, že nějaké spekulace, prognózy neplatí a nějaké vybírání, to by se už vůbec nemusel vyplatit. Nepřemýšlíme tak. Zatím máme čisté hlavy a soustředíme se na sebe. A až se to začne krystalizovat, tak tomu můžeme podřídit tréninkový proces i porady.
V předkole je mistr, rozjetý Liberec, týmy, ze kterých možná spadl nějaký tlak a budou uvolněnější. Kvalita je tam velká, co myslíte?
Kvalita je tam určitě velká. Liberec, Třinec, Litvínov, Boleslav může překvapit, protože má zkušenosti z play off. Olomouc může překvapit, známe, jaká je, teď hráli bez devíti hráčů základní sestavy a dokážou porazit silného soupeře. Letos je to strašně vyrovnané. Sám jsem zvědav, jak předkolo dopadne a musím přiznat, že jsem rád, že jsme ve čtyřce.
