Z venkovního utkání v Karlových Varech přivezli vítkovičtí tři body za výhru 2:4. Velkou zásluhu na tom měl i brankář Lukáš Klimeš, který se do brány postavil po jednozápasové pauze a svůj tým podržel skvělými zákroky.
Lukáši, v pátek jsi měl volno a dostal trochu odpočinku. Teď máš za sebou těžký zápas, statisticky na tebe letělo přes čtyřicet střel. Jak náročný z tvého pohledu byl?
Statistiky jsem zatím neviděl, takže jsem vůbec nevěděl, kolik jich bylo. Člověk to v té bráně nějak nevnímá. Byl jsem v zápřahu a cítil jsem se dobře. Body jsou super, protože jde o hodně těžké vítězství.
Chtělo to podle tebe ve třetí třetině větší aktivitu?
Ta třetí třetina byla pod tlakem. Minulý zápas jsme po druhé třetině taky vedli 3:1 a nedopadlo to, takže tam možná byla i trochu nervozita a strach, že by se to mohlo opakovat. Bojovali jsme a jak říkám, je to strašně důležité vítězství.
Prospěla ti páteční pauza nebo bys klidně chytal každý zápas a pauza ani být nemusela?
Cítil jsem se dobře, volno určitě prospělo. Je to rozhodnutí trenérů. Kdyby řekli, že pokračuji v bráně, tak samozřejmě pokračuji a neměl bych s tím problém. Moc dobře ale vím, že sezóna je dlouhá a nemyslím si, že to může jeden gólman zvládnout sám. Určitě je proto potřeba nějak tu sezónu rozkouskovat.
Jaký byl zlomový okamžik zápasu?
Myslím, že jich bylo několik. Vary měly dost šancí v první třetině, ve třetí tam potom byly dvě tyčky. Těch momentů, kdy se to může zlomit, je v každém zápase tolik, že je těžké vybrat jeden. Ve druhé třetině tam ty šance byly a my pak dali dvě branky, takže to byl asi jeden z těch nejdůležitějších momentů.
V jeden moment jsi pokryl Jiskrovu střelu, kdy se ti puk vrátil mezi nohy. Zažil jsi někdy, že by se puk takto vrátil tobě do zřetelu?
Na tréninku se něco takového určitě stává, v zápase si ale nic podobného nevybavuji. Ta střela byla tečovaná mým obráncem, proto to chytilo takový zvláštní směr. Já reagoval doleva a ono to letělo doprava. Pak už jsem jen puk viděl mezi nohama, takže moje první reakce byla to rychle pokrýt.
