Foto: Ladislav Adámek
Vítkovice v Pardubicích v odvetě Letních hokejových her uspěly. V bráně při tom stál opět Aleš Stezka, který výsledkově navázal na výhru v Šumperku. Ale tentokrát předvedl, stejně jako zbytek týmu, mnohem koncentrovanější výkon, méně chybek a úspěch na ledě Dynama je tak zaslouženější.
Aleši, na kontě máš druhý zápas, druhé vítězství, ale v Pardubicích mnohem odlišnější, než premiéra v Šumperku, je to tak?
Určitě je to tak. Šumperk je odlišný tým, jiný systém, mladí kluci, kteří neměli co ztratit a chtěli se vytáhnout. Byli nabruslení. Šli do toho po hlavě. Byl to pro ně de facto svátek, hrát proti extraligovému týmu. Já sám jsem to taky zažil, takže vím, jaké to je a jak moc se chce člověk ukázat. Proto nezklamali a hráli dobře. V Pardubicích to bylo hodně jiné. Jsem rád, že to bylo poklidnější, vyhráli jsme o dva góly. Nebylo to natěsno, kluci odvedli hlavně vzadu parádní práci. Byly tam nějaké věci, které jsme si ráno řekli na mítinku, chyby, které jsme v prvních dvou zápasech dělali. Snažili jsme se jich vyvarovat a hlavně hrát do defenzivy zodpovědně. Dodržovat systém. A myslím, že to se nám podařilo splnit. Samozřejmě i tady nějaké chyby byly, ale to bylo z obou stran. Je to pořád příprava, je pořád, na čem pracovat, ale myslím, že výhra z ledu takhle kvalitního soupeře je cenná.
Říkáš poklidnější zápas, ale to neznamená, že by ses v bráně nudil. Minimálně v první polovině utkání jsi měl dost práce a ve zbytku utkání tomu nebylo jinak…
To je takový ten paradox, když na vás jde více střel, je to pro gólmana lepší, lépe se dostane do tempa. V Šumperku jsem se dvě třetiny nemohl chytnout ničeho. Tentokrát v Pardubicích na mě šly střely od začátku a čím je více střel, tím je to lepší. A kluci mi pomohli. Každý odražený puk dokázali včas odpálit pryč, byli u kotoučů dříve, než soupeř. Spousta zblokovaných střel. Kluci, myslím, hráli parádně, odvedli dobrou práci a jsem přesvědčený, že každá ta lajna zaslouží pochvalu.
Z tribuny to vypadalo, že jste předvedli takový složený výkon. Nejprve dobře vzadu – zastavit soupeřovy útoky a pak přidat i tu ofenzivní nástavbu. Souhlasíš s tím?
Souhlasím naprosto. Je to ten náš systém, který jde z defenzivy. A když je dobrá defenziva, tak pak z ní vychází dobré založení útoků, protiútoků. V Pardubicích se nám to dařilo. Defenzivně parádně a pak přesouvat hru rychle dopředu do ofenzivy. A i tam se kluci tlačili, rvali se o puky, a to bylo vidět na těch gólech ve druhé třetině. Kluci tam šli po hlavě a chtěli puk za každou cenu dotlačit do brány.
Modelové prodloužení přálo lépe Pardubicím. Co rozhodující moment, dalo se s tím udělat něco jiného?
Tak ten gól zrovna… Dostal tam hezký pas. Střela pod vyrážečku. Je to nepříjemné, ale určitě se to dá chytit a musím na tom zapracovat, aby se takové momenty neopakovaly. Teď to bylo prodloužení po vyhraném zápase, ale kdyby to bylo normální prodloužení v lize, tak bych po takovém gólu nadšený nebyl. V Pardubicích jsem dostal takhle dva góly pod vyrážečku, takže je na čem pracovat a co zlepšovat.
Po rozhodnutí v prodloužení už Pardubice nepřistoupily na původně plánované nájezdy. Nemrzelo tě to potom trochu, že sis nemohl znovu vyzkoušet tuhle dovednostní soutěž?
Já jsem to vlastně ani nějak nevnímal. Pořád jsem čekal, co bude a najednou ke mně přijeli kluci jakože už je po zápase, že si zaťukáme. Tak si říkám „Dobrý, jedeme domů“. Ale jo, je to škoda. Těch pět nájezdů by člověk zvládl a zkusit si to v přípravě je vždycky výhoda. Ale tak nevadí, my jezdíme nájezdy i na tréninku, tak si to zkusíme ve středu.