Banner Promo

Gólový debut Jakuba Ślusarczyka: Hořko-sladký zápas, pokyvuje

Datum publikování:

Vítkovice vstoupily do přípravného období prohrou s Olomoucí, ale přesto utkání na ostravském ledě napsalo jeden výrazný příběh. Junior Jakub Ślusarczyk dostal poprvé příležitost v dresu vítkovického A-mužstva a proměnil ji okamžitě v gól. Krásný debut pro mladého Poláka, který si ale, podle svých slov, premiéru kvůli porážce tolik neužil.

 

Jakube, máš za sebou vynikající debut – první zápas za A-tým a hned první gól. Jenže z vítězství jste se radovat nemohli. Jak jsi prožíval zápas s Olomoucí?

Je to takový hořko-sladký zápas. Na jedné straně gól, ze kterého mám obrovskou radost. Jenže tým se radovat nemůže, zápas nám nevyšel. Jsem rád, že jsem mohl být součástí a pomoci týmu, ale mrzí mě, že jsme prohráli. Škoda třetího gólu, jenže to už se nevrátí. Dá se říci, že můj debut byl povedený, ale že jsem spokojený, to budu moci říct asi až s odstupem času, protože teď mě mrzí prohra.

 

S A-týmem trénuješ od začátku přípravy, teď ti trenéři dali příležitost, co tomu říkáš?

Moc mně těší, že jsem tu příležitost dostal. Doufám, že dostanu šanci i v dalších zápasech, abych mohl ukázat, co umím a že na to mám.

 

Když hráč vstřelí první gól, většinou si schová puk. Co ty? Máš puk ze svého debutu za A-mužstvo?

Ještě v tuhle chvíli takhle krátce po zápase ho nemám, ale spoluhráči říkali, že mi jej schovali, takže ho dostanu. Mám radost. Bude to pěkná památka mezi dalšími mými trofejemi na čestném místě.

 

Premiéru máš za sebou, jaké jsou tvé další plány, myslíš, že se ti podaří úspěšně zabojovat o místo v základu A-mužstva?

Musím být trpělivý, protože jsem už v minulých sezonách poznal, že trpělivost se vyplácí. Je potřeba využívat naplno každou šanci, kterou dostanu, do které se dostanu. Ale samozřejmě být pracovitý, protože šance samy od sebe nepřijdou, je potřeba si je vypracovat. V tomto zápase jsem dostal šanci, za to jsem rád. Musím makat dál, věřit si, svým způsobem se hokejem i bavit a věřit také, že další příležitosti dostanu a budu schopen je využít.

 

Ty jsi přišel do A-týmu z vítkovické juniorky. Jak vedla tvá cesta?

Začínám tady v Česku šestý rok. Mám za sebou pět let. Byl to můj nápad odejít z Polska už takhle brzy do Česka. Před tím jsem působil v polském projektu Metropolia Silesia a z něj jsem viděl, že můžu měřit síly se stejně starými hráči z Česka. Navíc to pro mě sem do Ostravy nebylo daleko a vnímal jsem to jako jednoznačně přínos moci odejít sem a učit jinému a novému pojetí hokeje, novým dovednostem. Byl to opravdu můj nápad a otec mi jej jen pomohl zrealizovat a nyní mi v tom pomáhá.

 

Můžeš trochu více promluvit o projektu Metropolia Silesia? Jak moc ti v kariéře pomohlo, že jste mohli hrát v žákovském věku českou soutěž?

Přesně o tom to bylo. Byl to projekt, který nám umožnil hrát hokej na klubové scéně i s českými týmy v české lize. A bylo to už v žákovském věku. Měli jsme možnost zvykat si na to tempo českého hokeje, snažit se přizpůsobit. Byla to velká zkušenost zjistit, jak naši jižní sousedé hrají, na co kladou důraz, jak hrají. Český hokej byl o něco tvrdší a především je to i o jiné herní mentalitě. Bylo znát, že každý chtěl vyhrávat, každý bojoval o místo v týmu a podle toho jejich hra vypadala. A pro mě i pro ostatní to byla velká zkušenost.

 

Každopádně pak přišlo to rozhodnutí opustit Polsko a jít naplno do Česka. Je vidět, že toho rozhodnutí určitě nelituješ…

V žádném případě. To bylo nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat. Každý den jsem chodil za otcem a říkal mu: „Tati, já chci hrát v Česku, tati, já chci hrát v Česku. Já se chci zlepšovat.“ A bylo vidět, že to zlepšení přichází. Logicky, když jsem začal hrát tam, kde je hokej o dvě úrovně výše, než u nás v Polsku. A jsem opravdu spokojený, že jsem se takhle rozhodl a jsem rád, že mě v tom celá rodina podporuje.

Přátelské utkání Extraligy, HC VÍTKOVICE RIDERA – HC Olomouc, 8. srpna 2023 v Ostravě. Foto: Petr Kotala

 

Vyrůstal jsi v Sosnovci, teď žiješ v Ostravě. Jak se ti tady líbí?

Cítím se tady velice dobře. Je to můj druhý domov. Žiji tady pět let, takže jsem s tímto městem už svázaný. Jsou tady super lidi, v klubu výborní kolegové, trenéři. V Ostravě se opravdu cítím jako doma.

 

Tvůj otec Artur Ślusarczyk hrál hokej, dokonce reprezentoval Polsko, k hokeji tě tedy přivedl on?

Ano, je to tak. Ve dvou letech jsem se poprvé postavil na brusle, ale to jsem se vlastně po ledě jen motal, ale od čtyř let už jsem začal v týmu a samozřejmě táta byl u toho. Jasně, že i maminka mě podporovala, ale otec byl a je ten hlavní, který byl pro mě vždy i velkým vzorem.

 

Nejsi jediným polským hráčem v Česku. Tvůj krajan Krzysztof Maciaś hrál ve Vítkovicích do této sezony a nyní míří do kanadské juniorky a někteří další Poláci hrají i v českých extraligových klubech. Co říkáš na tuhle polskou enklávu v Česku?

Mám radost, že je nás Poláků v českých soutěžích čím dál více. Mám radost, že polský hokej díky tomu může růst a že my Poláci můžeme hrát v české lize důstojnou roli. Nevím, jestli já sám dostanu šanci a přímo v sezoně v A-týmu. Ale pokud ano, budu tomu dávat vše a snažit se ji naplno využít, abych byl platnou součástí mužstva.

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

A tým
2024-2025 Tipsport Extraliga
OSTRAVAR ARÉNA

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2024/2025

PozTýmZVVPPPPB
10Bílí Tygři Liberec4313571856
11HC Olomouc4213632054
12HC Oceláři Třinec43124101754
13Rytíři Kladno4315252154
14HC VÍTKOVICE RIDERA4315222451