Útočník Lukáš Krenželok v neděli odehrál svůj tisící zápas v české nejvyšší hokejové soutěži a vyšlo to právě proti Bílým Tygrům, kde strávil šest let a oslavil titul ligového šampiona.
Šedesát minut čekali fanoušci v Ostravar Aréně na gól marně. V prodloužení stačilo k rozhodnutí 21 vteřin. Lukáši, jaký to byl zápas?
Dva body bereme! Chtěli jsme hrát z obrany, podat bojovný výkon, a že nám tam něco spadne, povedlo se nám to. Šli jsme jako jedna parta a tak musíme ty zápasy hrát, nesmíme dostávat moc gólů, když se nám teď nedaří je dávat. Frigo to tam dal parádně, kluci to udělali výborně a Aleš Stezka v brance nás podržel. Tak to má vypadat.
Vypracovali jste si docela dost šancí, byť jste neměli úplně moc střel. Co tomu chybělo v té základní hrací době?
Je to už delší dobu, nějaké šance si uděláme a střelíme to po ledu do betonu. Nedaří se to zvednout, ale pořád se na tom pracuje, tak snad se to rozjede. Chybělo tomu jen pořádně to vymést. Na druhou stranu Liberec měl taky nějaké šance a Aleš Stezka to výborně zavřel.
Jaké jsou pocity po tisícovce? Sleduješ statistiky?
Nesleduju to. V kabině říkali, že mám tisíc zápasů, já jsem to nevěděl. Uteklo to. Nedávno jsem tady začínal a už je to dvacet let. Letí to. Člověka ani nenapadne, že už má tolik roků.
Jaké jsou tvé nejhezčí vzpomínky?
S Vítkovicemi určitě to, že jsme dvakrát vicemistři. Poprvé se nám to povedlo hned první sezonu. Je to škoda, je to kousek, je to těžké vyhrát tu ligu. A pak s Libercem výhra titulu. Je to paráda, když člověk dojde až na ten vrchol. Za ty roky vidím, že to je strašně těžké vyhrát tu ligu. Mladí kluci si po prvním postupu do finále myslí, že to další rok udělají, ale vůbec to tak není, dlouho se čeká.
Je to fajn, že to vyšlo zrovna na Liberec, se kterým máš titul? Proběhlo nějaké hecování?
Je to dobrý. Nějaké narážky byly, ale soustředili jsme se na zápas. Musím to zhodnotit tak, že bereme dva body a jsme spokojeni.
Říkáš, že to uteklo. Jak ti zní to, že když si odehrál první zápas, tak Petru Fridrichovi, který dnes rozhodl, byl jeden rok?
Ani mi to nepřijde. V šatně mi to přijde, že jsme na stejné mentální úrovni (smích). Člověk jak je s klukama, tak neřeší, že je starý, tam jsme puberťáci všichni. Jenom doma se musím starat o rodinu a takové věci, to jsem tehdy neměl. Takže pořád stejný, jen trošku starší.
Na ledě si jako spoluhráče potkal ještě Radka Philippa, který tě teď trénuje, je to velká změna?
Karotku jsem měl tehdy na ledě, teď je za zádama. Předtím po mě řval, teď je více v klidu, takže ty vztahy jsou lepší než předtím.
Dnes jste se museli obejít bez trenéra Holaně, měli jste spolu nějaký video trénink?
Ne, měli jsme to udělané dá se říct stejně. Dva body posíláme Milošovi, ať se uzdraví a přijde nám pomoct.
