Dominik Lakatoš byl v úterním utkání tradičně velice platným hráčem, a to i s netradičními spoluhráči ve formaci. Při změnách v sestavě se objevil na levém křídle druhého útoku, který vedl Tobias Lindberg s Petrem Fridrichem na pravém křídle. Lakatoš nejprve poslal přesnou ranou Vítkovice do vedení a následně před rozhodujícím gólem Lindberga stál na počátku celé akce, když drzým průnikem středem hřiště zatáhl kotouč do útočného pásma.
Dominiku, čím bylo úterní utkání jiné od toho předchozího?
My jsme hráli dobře i ten první zápas tady. Bohužel jsme neproměňovali ty šance a netrefovali ta volná místa. Dneska nám to tam napadlo, šli jsme si za tím. Je to boj, je to urputné, ale chceme si za tím jít, hrát důrazně, hrát rychle a dneska jsme i proměňovali šance, takže super.
Dnes jste byli 13 minut od vyřazení, ale pak přišly tři trefy. Čím to? Co jste změnili?
To je jednoduchostí, myslím si, že je to jednoduchostí. Hráli jsme hodně dopředu, rychle jsme otáčeli puky a měli s tím problém. Nikomu to nevoní, žádnému soupeři, když otáčíte rychle kotouče a jste v tom pomyslném tlaku. Udělali jsme bod, splnili jsme to, prodloužili si sezonu a teď budeme mít ten nejdůležitější zápas. 
Byla na týmu znát nějaká nervozita?
Nervozita? To bych neřekl. My jsme si říkali, že to musíme zkusit. Nechceme mít 15. března konec sezony. Ty síly v nás jsou, semkli jsme se a myslím, že nám to pomohlo. Udělali jsme bod a ve čtvrtek nás čeká rozhodující zápas.
Teď by naopak ta psychická výhoda mohla být na vaší straně. Cítíte to tak?
Já si to netroufnu hodnotit. Samozřejmě, když vyhrajete, cítíte se dobře. Takže asi ano, možná máme ten pomyslný bod nakloněný na naší straně, ale říkám, zápas začíná za stavu 0:0 a je to boj. Každý zápas s Olomoucí je boj a my se na to musíme připravit. Když budeme hrát minimálně jako takhle, tak nemám strach.
Play off je boj, ale tato série se zdá být vyhrocenější než ty ostatní. Co čekáš od pátého zápasu?
Já čekám úplně to stejné. Jak hrají oni, tak asi jim to bude ta hra vycházet. My jsme si na to zvykli, takže tyhle ty zákroky na hraně víme, že budou procházet a jsme na to připraveni.
Jaké byly pokyny trenérů v oddechovém čase po čtvrté brance?
Pokyny byly hrát jednoduše. Věděli jsme, že budou chtít jít domácí do tlaku, což samozřejmě pak bylo. Ale díky bohu zvládli jsme to. Je to cenné vítězství, ale samozřejmě s respektem k soupeři. Je to válka, každý zápas, každé střídání. Dneska jsme byli šťastnějším týmem, takže proč ne.
Co se ti honilo hlavou při vyloučení Marka Kaluse v závěru zápasu?
Že to musím za každou cenu ubránit a prostě si musíme jít za tím vítězstvím. Bylo by to pro nás pak těžké v hlavách nakopnout zpátky za toho vyrovnaného stavu. Pokyny byly jasné. Pojďme ten puk sežrat, ať to neprojde na branku.
Na trestné střílení sis nevěřil nebo jak probíhala debata?
Neprobíhala nijak. Trenéři určili střelce, tak jel.
Nelekli jste se při Krejčího vyrovnání, že by to mohlo dopadnout jako včera?
Samozřejmě. I když je to klišé, tak v těchto zápasech jde o to zachovat chladnou hlavu, nezbláznit se z toho, z té atmosféry, z toho, že jsou na koni a chtějí si za tím jít. Samozřejmě ten gól, který jsme dali, byl se štěstím gól, ale to k tomu patří. Měli jsme spoustu šancí, které jsme netrefovali nebo jsme trefovali tyčky nebo Konráda v brance. Teď jsme trefili volná místa. Šance jsou na obou stranách, je to strašně vyrovnaná série a myslím si, že tomu sluší ten stav 2:2.
Co ten závěr zápasu, kdy si byl zasažen holí a zastal se tě Marek Kalus? Jak si tu situaci viděl ty?
Já jsem jí neviděl, ležel jsem na ledě (směje se). Takže nevím. Dostal jsem tam facku hokejkou, takže jsem ležel a strhla se tam nějaká šarvátka. To k tomu patří, je to hokej. Přece kolem sebe nebudeme chodit v rukavičkách, je to play off a každý chce vyhrávat. Jakkoliv.
