Dominik Lakatoš začínal sezonu s áčkem na dresu a při absenci kapitána Lukáše Krenželoka v sezoně ukázal, že je na vůdčí roli připraven. I dnes se dobrým výkonem a asistencí na vyrovnávací gól pomohl týmu. Jenže na postup do finále to nestačilo. Jako správný kapitán pochválil spoluhráče a krátce se zamyslel nad budoucností týmu.
Dominiku, co se honí v tuto chvíli po takové sérii hlavou?
Mrzí nás to. Je to pro nás rána, dostali jsme se ze stavu 0:3 na 3:3 a nedokázali jsme ten poslední zápas zvládnout. Na druhou stranu, když se nad tím povznesu, tak jsme dokázali to, že jsme měli tu sílu. Těžko se mi to hodnotí. Každý zápas byl vyrovnaný, bylo to o gól. Tuším, že čtyři nebo pět prodloužení. Klobouk dolů před oběma týmy. Nezbývá než poblahopřát Hradci hodně štěstí do finále.
Kde jste brali síly, protože po tom rekordním zápase jste přijeli snad ve čtyři ráno, takže asi nebylo příliš času na regeneraci.
To se všechno odvíjí už od léta, jak máte natrénováno a jak dřete. My jsme tu sílu ukázali, ale škoda, že jsme to nedokázali proměnit v to vítězství. 
Dá se říct, co jste si v kabině řekli po takové sérii a čtvrtém místě?
Mrzí nás to. Neskrývám to, že jsme chtěli více. Je to na jednu stranu hezké být mezi top 4, ale když jsme se už dostali z toho stavu 0:3 na 3:3, tak to bylo velice blízko, bylo tam dneska spoustu šancí na to, abychom si to vzali, ale nestalo se to. Bohužel je konec.
Změnilo se něco po tom vyrovnání série? Necítili jste se více pod tlakem?
To se asi nedá tak brát. Samozřejmě, když prohráváte 0:3 tak nemáte co ztratit a jdete do toho jako o život. To samé ale bylo dneska za stavu 3:3, ta pointa toho je stejná. My jsme nic neměnili, hráli jsme svoji hru, hráli jsme dneska s Hradcem výborný hokej, bohužel jsme to nedokázali.
Zatrnulo vám, když se zranil Petr Gewiese?
Tak houkali jsme, že to bude asi něco vážnějšího. Doufáme, že bude v pořádku co nejdříve a že se co nejdříve zapojí do procesu.
Gewiese byl v play off nejproduktivnějším hráčem Vítkovic. Jak moc vám chyběl?
Každý hráč, který chybí je cítit. Měli jsme výbornou sezonu, výborně poskládané lajny, poskládaný tým, perfektní partu. Dokázali jsme se tou vůlí dostat v semifinále zpátky, ale bohužel je to pryč.
Aleš Stezka chytil ve třetí třetině samostatný nájezd, dá se říct, že vám tím dal novou šanci urvat ten zápas?
Samozřejmě. Aleš nás držel celou sezonu, celé dvě sezony. Je to nadprůměrný gólman, je to neuvěřitelné, jak nás držel v sezoně i v play off. Klobouk dolů před ním, co na něj šlo a co dokázal pochytat a jak nás tím držel.
Lukáš Krenželok v devětatřiceti letech odvedl také výbornou práci, souhlasíš?
Klobouk dolů. Já jsem měl tu možnost s ním hrát ještě v Liberci, když mi bylo sedmnáct nebo osmnáct let. Byl to jeden z mých mentorů, měl jsem tu čest s ním hrát v lajně v Liberci i teď. Klobouk dolů, je to neuvěřitelné. Dneska jak bojoval, neuvěřitelné. Strašně si ho vážím jak jako hráče, tak jako člověka. Je to neuvěřitelný bojovník a neuvěřitelný hokejista.
Říká se, že velká vítězství se rodí z velkých proher. Máš povědomí, jestli to jádro týmu zůstane a může tak na to navázat?
To nemám tušení. Teď je brzy, teď jsme teprve skončili. Ten tým se bude nějakým způsobem budovat. Někdo nový stoprocentně přijde, někdo z nás třeba odejde. To je ten hokejový život.
Co ty jako kapitán, potáhneš tým dále?
Jak už jsem řekl. Ty změny se stávají a uvidíme, co nám přinesou zítřky.
