Banner Promo
HC Vítkovice RideraHC Bílí Tygři LiberecHC Sparta PrahaBK Mladá BoleslavHC Škoda PlzeňHC Kometa BrnoHC OlomoucHC Mountfield HKHC Energie Karlovy VaryHC Berani ZlínHC Dynamo PardubiceHC Verva LitvínovHC Motor ČBHC Oceláři TřinecRytíři Kladno

Dominik Lakatoš se loučí: Na Vítkovice nezapomenu! Ty dvě sezony mi byly vzácné, míní

Nejproduktivnější hráč týmu a také jeho nejlepší střelec se loučí. Třiadvacetiletý Dominik Lakatoš během dvou sezon ve vítkovickém dresu ožil, nabral sebevědomí, odváděl výborné výkony a díky nim si řekl o zájem ze zahraničí. Mimo Česko chce nyní rozvíjet svůj hokejový um, ale současně se i trošku nostalgicky loučí s ostravským prostředím a klubem, které mu přirostly k srdci a díky kterým může zkusit štěstí na světové scéně.

Dominiku, v sezoně 2020/2021 jsi nasbíral i s play off 44 kanadských bodů a patřil jsi k největším lídrům vítkovického celku. Byla tohle pro tebe zatím životní sezona?

Jestli to mám hodnotit podle statistik a podle herní vytíženosti a všech těchhle věcí, tak je to jednoznačně moje nejlepší sezona, kterou jsem zatím odehrál. Doufám a věřím, že byla hlavně tím správným krokem k tomu, abych hrál ještě větší hokej, než jaký je tady u nás v České republice.

 

Vnímáš tuto sezonu i pocitově opravdu jako svou zatím nejlepší, že ses po osobní stránce cítil dobře a že sis mohl hokej, jak se říká, užívat?

Ano, to je naprostá pravda. Já jsem se cítil výborně a hrálo se mi výborně, fakt jsem si to užil. A je to dáno i samozřejmě spoluhráči. Já měl opravdu štěstí na parťáky do útoku, ale i na beku. Ta lajna mi hodně pomohla a byla to pro mě paráda. Ať už to byl Lukáš Krenželok, Vláďa Svačina nebo Honza Hruška. To jsou všechno fakt perfektní hráči, se kterými jsem si rád zahrál, rád jsem s nimi spolupracoval. I díky nim jsem si to angažmá ve Vítkovicích mohl opravdu užít.

 

Asi nejnepříjemnějším momentem této jinak pro tebe výborné sezony byl ten střet v posledním kole základní části. Zápas s Libercem jsi nedohrál a zbytek sezony byl v ohrožení…

Bylo to opravdu nepříjemné. Dostal jsem blbě do oblasti kolene. Bolelo to více, než koňar. Koňara člověk zná a ten k hokeji patří, ale já cítil, že tohle bolí více. A i s odstupem času to občas začne bolet.

 

Limitoval tě tedy tento problém nějak v předkole s Brnem?

Ne, to ne. To si člověk nepřipouští. Jak nastoupí do play off, tak nic nebolí. Nesmíte to dát znát a být stoprocentně připravení. Já jsem si na to absolutně věřil a měl jsem to tak nastavené, že jsem stoprocentní a podám stoprocentní výkon. Na nic jiného jsem se nesoustředil.

 

Už je to dva týdny, ale přece se k tomu pojďme vrátit. Je to velká škoda, že se vám nepodařilo to předkolo zvládnout, dotáhnout do postupového konce?

Samozřejmě, mrzí mě to. Já bych nerad někoho urazil, nebo bych se nechtěl kohokoli dotknout, ale za sebe, z mého osobního pohledu – my jsme si ten postup zasloužili. Ano, při vší úctě ke Kometě, dokázala sérii otočit, ale neřekl bych, že postoupil lepší tým, postoupil šťastnější, ale ne lepší.

Když se z pohledu týmu ohlédneš za tou sezonou, převládají pozitiva?

Určitě ano, vzhledem k tomu, čím vším jsme si v sezoně prošli. Když to řeknu lidově, my jsme se v první půlce sezony plácali tam někde, nebylo to vůbec dobré. Na to, jaký jsme měli tým, tak se vůbec nedařilo. Změnu bych ale viděl s příchodem nových trenérů. Ti to oživili. My jsme si začali více věřit, začali jsme jinak hrát a bylo to pak na velmi solidní úrovni. Ty poslední dva měsíce, kdy jsme byli schopní hrát a porážet prakticky každého, byly jedině důkazem. Mrzí mě, že jsme nepostoupili, ale jinak ten závěr základní části byl skvělý.

 

Sezona je za námi, za tebou a ty se s Vítkovicemi loučíš, odcházíš do zahraničí…

Je to tak. Já bych ještě nerad úplně konkretizoval přesně kam, ale jdu do zahraničí a budu se snažit prosadit i tam.

 

Jak zprávu o tvém odchodu přijali ve Vítkovicích?

Samozřejmě jsem dostal od Vítkovic nabídku na pokračování a musím říct, že to byla zajímavá nabídka. Bylo znát, že mě vedení chce udržet v týmu a já za to děkuju. Ale upřímně, jakmile se objevila nabídka ze zahraničí, věděl jsem, že ji chci využít. Když to řeknu narovinu, není to otázka peněz, ale toho, že chci jít ven a prosadit se mimo Českou republiku. Takže jsem Vítkovicím poděkoval za zájem i za férovou a slušnou nabídku, ale odmítl jsem.

S jakými pocity odcházíš z Vítkovic?

Já jsem se to snažil shrnout už na svém profilu na instagramu. Já v prvé řadě moc děkuju Vítkovicím jako takovým, že jsem tady dostal šanci. Ty dvě sezony, které jsem tady mohl odehrát, jsou pro mě strašně vzácné. Byl to pro mě strašně důležitý krok v mé kariéře. Díky všem, kteří mě sem přivedli a se kterými jsem mohl ve Vítkovicích pracovat. Dostal jsem důvěru trenérů, toho si strašně vážím. Moc si vážím tohohle přístupu a nikdy na to tady nezapomenu.

 

Do velkého zahraničního hokeje jsi měl nakročeno už před lety v Liberci, ale cesta do NHL nevyšla. Sezonu před příchodem do Ostravy jsi střídal Zlín s Libercem, příliš se nedařilo. Ve Vítkovicích jsi chytl druhý dech, jsou právě ony tím odrazovým můstkem, díky kterému sis vybudoval respekt Extraligy a díky kterému můžeš vyrazit do světového hokeje?

Samozřejmě, Vítkovice jsou pro mě v tomhle směru klíčovým angažmá. Každý hráč má nějaký svůj vývoj, nejen tělo, i hlava. Když mě Ranger draftovali do NHL, bylo mi devatenáct let. Nevěděl jsem tehdy vůbec nic, jak funguje život, jak se k tomu stavět. Až postupem času si člověk uvědomí, jaké chyby udělal a ponaučí se z nich. Angažmá ve Vítkovicích mi hodně pomohlo. Mohl jsem se tady opět najít, mohl jsem tady dozrát, vyhrát se. O tom to celé je a to je to, za co jsem neskutečně vděčný.

Jak vysoko tedy ve tvém žebříčku Vítkovice budou?

Samozřejmě je tady Liberec, ve kterém jsem vyhrál titul, ale Vítkovice nebudou daleko za ním. Jsou to dvě odlišné věci. Jedna věc je, co jsme dokázali v Liberci jako tým. Byly tam výsledky, byly tam medaile, ale já v tom nehrál až tak velkou roli. Ve Vítkovicích jsem dostal prostor, mohl jsem hrát první, druhou lajnu, mohl jsem hrát přesilovky, oslabení. Začal jsem si věřit, hlava začala jinak fungovat. Takže v mé kariéře sehrály oba kluby důležitou roli a troufám si tvrdit, že v obou případech stejně důležitou.

 

Pro Ostravu a Vítkovice navíc určitě ve tvém srdci bude hovořit fakt, že se ti tady narodil syn, je to tak?

No… (pousměje se), to je pravda. Tady se mi narodil kluk.

 

Je tedy jasné, že v příští sezoně tě fandové Vítkovic v modro-bílém dresu neuvidí, je něco, co bys jim chtěl alespoň takto prostřednictvím rozhovoru vzkázat?

Chtěl bych jim poděkovat. Všem, kteří ve Vítkovicích působí a všem, kteří Vítkovice podporují a fandí jim. Strašně si vážím toho, že fandové stáli na naší straně i v téhle sezoně, kdy nemohli na stadion. Ale sledovali a fandili na dálku, ať už doma u televize, nebo jinak. Já doufám, že se třeba ještě někdy potkáme a pokud ano, tak se budu jedině těšit. Ještě jednou díky.

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2021/2022

PozTýmZVVPPPPB
11HC VERVA Litvínov12312613
12HC KOMETA BRNO11231513
13HC VÍTKOVICE RIDERA8310411
14Rytíři Kladno1212188
15PSG Berani Zlín1301395
HC Vitkovice Ridera Logo Middle

Máte už permanentku?

Permanentky jsou již vprodeji! Zajistěte si své místo na stadionu. Více >