Vítkovický obránce Lukáš Klok místo odpočinku po sezoně maká v potu tváře na kempu české reprezentace. Ostravský zadák už měsíc figuruje v širším kádru národního týmu a vidina jeho startu na mistrovství světa tak možná dostává stále reálnější kontury.
Už skoro měsíc jsi součástí širšího kádru české reprezentace v přípravě na mistrovství světa. Jak si zatím svou účast ve výběru užíváš?
Je pravda, že teď jsem začal už čtvrtý týden. Čtyři týden tady poctivě a pilně trénujeme, v minulém týdnu k tomu konečně přibyly i zápasy. Hlavně na ta utkání jsme se všichni hodně těšili, protože pro většinu z nás to byla už opravdu dlouhá doba, co jsme nehráli zápas. Jinak je to tady myslím pro všechny takové, jako by byl červenec a začala letní příprava na ledě. Pořád se hodně trénuje, makáme opravdu naplno.
Jaký byl vlastně tvůj program po skončení Vítkovic v play off a jaký máte režim na reprezentačním kempu?
V podstatě okamžitě poté, co jsme vypadli s Plzní, jsem odjel do Prahy na sraz. Konkrétně mezi posledním zápasem a prvním tréninkem s reprezentací jsem měl pět dnů volna, ale to se nedá mluvit o nějaké velké dovolené. Těch pět dní jsme stejně strávili s klukama z týmu a probírali jsme sezonu a tak. Pak jsme vyrazili ještě i s Patrikem Bartošákem do Prahy na sraz. Náplň kempu je tady hodně bohatá. Trénujeme pět dní v týdnu. První dva týdny jsme měli hodně kondiční – sice jsme chodili jen jednou denně na led, ale tréninky byly hodně dlouhé, fyzicky náročné. Bylo to přizpůsobeno především hráčům z KHL, kterým sezona skončila mnohem dříve a kteří tak potřebovali znovu nabrat kondici. Nebylo to vůbec jednoduché. Od třetího týdne jsme pak přešli i na taktickou přípravu, takže k tréninkům přibylo video, porady a pomalu se cvičení na ledě začala zkracovat a byla zaměřena především na herní činnosti. Teď, co přibyly zápasy, tak je větší důraz na taktiku a na to, kdo kde má být, jak si najíždět. Ale je to pořád náročné.
Hráli jste dva zápasy s Norskem, které jste také vlastně bez větších problémů vyhráli…
Jak už jsem říkal, všem nám ty zápasy hodně chyběly, pořád se trénovalo, ale zápas je zápas. To první utkání bylo na nás všech znát, že jsme dlouho nehráli. Bylo to takové roztřepané, ale ve druhém utkání už jsme do toho lépe dostali, takže myslím, že v dalších utkáních to bude jen a jen lepší.
Jaké to bylo nastoupit v zápase s Nory v první pětce národního týmu?
V prvním utkání jsme nastoupili v první obraně s Kubou Jeřábkem. Bylo to hodně motivující. Ale faktem je, že je jedno, v jaké formaci jste, tady v těchhle zápasech jsme dostávali všichni stejně velký prostor, točilo se to pořád dokola. Na druhou stranu jít na úvodní buly reprezentačního zápasu je velký zážitek, to jo. Ve druhém zápase už nehrál Kuba Jeřábek, takže se to protočilo a já hrál ve třetí lajně. Ale taky jsem dost odehrál.
Jak vnímáš svou pozici v týmu, máš nějaké zprávy od trenérů, dokážeš si tipnout, zda se ti podaří vybojovat místo v sestavě pro mistrovství světa?
Je pravda, že od prvního týdne jsme s Patrikem Bartošákem říkali, že další týden už asi pojedeme domů (úsměv). Tak se to teď se mnou nějak tak veze, že si říkám, že další týden a další týden a pořád tady jsem. Jsem rád, snažím se pracovat co nejlépe. První zápas jsem nezahrál moc extra, druhý byl trochu lepší. Konkrétní zprávy od trenérů zatím nemám. Každopádně, i když by start na mistrovství světa byl skvělý a hodně bych si to přál, tak já zase až tak daleko nemyslím. Ještě nás čekají České hokejové hry v Budějovicích, na to se soustředím nyní, ještě hrajeme dva zápasy s Německem. Je nás tady dvanáct obránců, navíc někteří další ještě mohou dorazit, takže se soustředím především sám na sebe a vnímám to tak, že nemám, co ztratit a snažím si to tím pádem i trochu užít.