Vítkovičtí rytíři rozstříleli ve čtvrtek své soky z Kladna 6:1. Jedním gólem a dvěma asistencemi se na této výhře podílel stále ještě šestnáctiletý útočník Patrik Zdráhal. Talentovaný hráč po utkání nechtěl upozorňovat na sebe, zcela skromně ohodnotil svůj výkon a vyzdvihl spíše své spoluhráče.
Kladno jste porazili přesvědčivě 6:1, jaký jsi tento zápas viděl ty?
Bylo to dobré utkání. Odehráli jsme jej kvalitně, přestože nějaké chyby tam byly. Rozhodně jsme to ale nepodcenili a myslím, že to jsou pro nás zcela zasloužené tři body.
K zisku tří bodů jsi přispěl ty osobně svými třemi kanadskými body. Byl to z tvé strany povedený výkon, dle tvého názoru?
Já myslím, že ano. Hraju v útoku se dvěma zkušenými hráči ročníku 93, Erikem Němcem a Alešem Kilnarem, kteří patří v republice ke špičce této kategorie. Takže vedle nich se hraje o mnoho lépe a jsem přesvědčený, že na mém výkonu mají velký podíl také oni.
Kladno jste přehrávali už od první třetiny, ovšem často vás zradila koncovka. Toto trápení zlomil druhý gól v úvodu druhé dvacetiminutovky, na kterém jsi měl lví podíl...
No, já jsem si chtěl potáhnout beka, ale utekl mi puk. Naštěstí za mnou byl Erik Němec, kterému to skočilo přímo na lopatu a už jen mohl vystřelit a bylo to tam.
Nicméně důležitý byl začátek celé akce, kdy jsi vybojoval cenný puk ve středním pásmu...
Měl jsem štěstí, soupeři kotouč odskočil, já ho sebral a mohl jsem jít do dvou hráčů v útočném pásmu. Najednou jsme byli v situaci dva na dva. Jak už jsem řekl, chtěl jsem to potáhnout, ale ujelo mi to, Erik z toho ale vybojoval gól.
Až na porážku po nájezdech s Karlovými Vary svým způsobem pořád trvá dominance vítkovické juniorky. Z deseti zápasů jste získali osmadvacet bodů. Doháníte tedy vedoucí čtyřku?
Snažíme se. V kabině panuje velmi dobrá nálada, kolektiv je super a my jen doufáme, že nám to i s formou vydrží co nejdéle a že se to promítne potom i do play off.
V současné vítkovické juniorce je řada mladých hráčů, ty jsi právě jedním z nich. Jaké to je, třeba pro tebe osobně, porážet týmy, ve kterých jsou hráči i o tři a více let starší, než jsi sám?
Je to velmi dobrý pocit. Minulý rok jsem hrál ještě finále mladšího dorostu a dneska hraju juniorku. Je to docela velký skok, ale nějak jsme se s tím srovnali. Starší kluci v kabině nás mladší mezi sebe přijali a berou nás jako sobě rovné. Zvykli jsme si a snažíme se co nejvíc prospívat týmu a Vítkovicím. Já už jsem loni párkrát za juniorku naskočil, i když to bylo velice málo. Trenér mi už tehdy dal šanci a já si toho vážím a snažím se mu to co nejvíce vracet.
