Po reprezentační přestávce pauze čekal na vítkovické fanoušky malý šok. V druhé obranné dvojici naskočil do utkání s Budějovicemi pro většinu hokejové veřejnosti naprosto neznámý obránce Adam Sedlák. Vítkovický odchovanec a do ligové přestávky jeden z mnoha dorostenců dostal důvěru trenéra Fryčera a zapsal se tak do statistik extraligy jako druhý nejmladší hráč, když svou premiéru v této soutěži absolvoval ve věku 15 let, 1 měsíc a 25 dní. Utkání odehrál hodně opatrně, nicméně výrazně nechyboval a za svou premiéru se nemusí stydět.Patnáctiletý obránce v dresu A-mužstva, to byl pro hokejové fanoušky docela šok. Jak tahle změna působila na tebe?
Tenhle skok jsem vůbec nečekal a strašně mě překvapilo, že jsem dostal šanci hrát za A-mužstvo.
To, že talentovaní mladí hráči trénují s áčkem, přece jen není taková senzace. Kdy ses ale dozvěděl, že kromě tréninku nastoupíš i k zápasu?
Před přípravným utkáním s Trenčínem onemocněl Stano Jasečko a trenér Fryčer mi dal šanci za něj v tom zápase zaskočit.
Stano se do ligového zápasu dal do pořádku, ale ty ses nakonec v dresu A-mužstva objevil i v extralize. Kdy ti trenér oznámil, že tě čeká extraligová premiéra?
Když se Stano uzdravil, čekal jsem, že půjdu tak maximálně na ryby (sedět do druhé řady na střídačku) a na zápas se podívám jenom střídačky. Pak se ale zranil Petr Kuboš a dneska ráno jsem se na rozbruslení dozvěděl, že budu hrát.
Před tímto zápasem tým přibližně deset dní trénoval pod novým trenérem. Na co se při tréninku trenér po svém příchodu do týmu zaměřil?
Snažil se vrátit do týmu pohodu a zlepšit psychiku, která byla hodně špatná. Co se týče čistě činnosti na ledě, tak jsme jednoznačně směřovali naši pozornost na ofenzívu.
V tvé premiéře vás čekal zápas proti lídrovi tabulky z Budějovic, který je proslulý kvalitní obranou. Co vám trenér před zápasem radil?
Pokyny byly jednoduché, zhustit to před brankou a střílet, střílet, střílet. Turek je skvělý brankář a tak jsme se měli snažit, aby na ty střely neviděl.
Do zápasu jsi nakonec naskočil místo zraněného Petra Kuboše ve druhé řadě se Stanem Hudcem. Jak se ti s ním hrálo?
Hraje se mi s ním dobře. Dával na mě pozor, je to zkušený obránce a pohlídal si mě. Jsem rád, že mě trenér dal k takovému zkušenému obránci.
Byl jsi před zápasem nervózní?
Trochu ano, ale když jsem skočil na led, tak to ze mě spadlo.
Co ostatní hráči v týmu, jak tě přijali?
Perfektně, psychicky mě podpořili. Občas mě poklepali a pochválili, což mi hodně pomohlo se uvolnit a nebýt tak nervózní.
V poslední třetině asi narůstala nervozita, že?
Ano, ke konci to chtěl trenér hrát na jistotu a já jsem začal být trošku nervózní, protože za stavu 2:2 může jedna chyba znamenat hodně. Kdybych ji udělal já, tak by mě to mrzelo dvojnásob. Z toho pramenila ta nervozita i nějaká ta chyba, kterou jsem tam provedl. Pak už trenér stáhnul sestavu.
Hledal jsi před zápasem, kolik takhle mladých hráčů už nastoupilo v extralize?
Ano, snažil jsem se najít nějaké informace a údaj o nikom mladším jsem nenašel. Je ale možné, že jsem se spletl.
Nejmladším zůstává Michail Jaškin, který na dvě střídání naskočil před několika lety při rozlučce svého otce ve Vsetíně. Nicméně i tak jsi velká rarita. Ceníš si toho, že jsi dostal svou šanci tak brzo?
Určitě. Je to pro mě velká pocta, že jsem dostal příležitost naskočit do A-mužstva už v tak mladém věku.
Je veliký rozdíl mezi kategorií dorostu a dospělými?
Určitě, je to úplně jiný hokej. Musím být pořád v pohybu a dávat si pozor, protože to je úplně o něčem jiném než dorost.
Dnešní utkání je za námi, ale v pátek pokračuje kolotoč extraligy dále. Myslíš si, že by tvé účinkování v áčku mohlo třeba pokračovat v dalších zápasech?
Já se neodvažuju o tomhle spekulovat. Záleží na trenérovi.
