Vítkovice se radují ze skvělého výsledku proti Liberci, který gólman Lukáš Pařík ozdobil vychytanou nulou. Jak duel hodnotí a co říká na demolici, kterou schytal jeho konkurent v liberecké bráně?
Lukáši, jak moc tě těší vychytaná nula?
Samozřejmě moc, ale musím za to poděkovat klukům. Poslední dva zápasy byla jejich obětavost opravdu neskutečná a můžu jenom doufat, že na to navážeme i v dalších utkáních.
Z pohledu gólmana to asi byl pohodový zápas...
Výsledkově to sice skončilo 7:0, ale nebylo to tak úplně jednostranné. Byly tam chvilky, kdy nás tlačili, ale myslím, že ta převaha z naší strany byla daleko větší.
Jak se ti sledovaly přesilovky, ve kterých tví spoluhráči váleli?
Já musím být pořád pozorný, protože mají hráče jako je Flynn, Lantoši nebo Zachar, kteří dokážou ujet i v oslabení. Musel jsem si na to dávat pozor, takže jsem se soustředil na sebe.
Ve druhé třetině tě Adam Musil trefil prudkým pukem do masky. Co se tam stalo?
Myslel jsem si, že mi teče krev, protože se mi po té ráně něco hrnulo do obličeje. Cvaklo to a já se pořádně lekl, ale naštěstí to nic nebylo a jen mi vytekla voda z potítka. Otřesený jsem ale nebyl, na takové rány jsem zvyklý i z tréninku.
Zazněly v šatně nějaké speciální pokyny před třetí periodou?
Úplně stejné jako před každou jinou třetinu. Hráli jsme vlastní hru a díky tomu jsme vyhráli. Kluci do obrany hráli opravdu skvěle a to pomohlo i mně.
Bylo ti líto tvého konkurenta Petra Kváči, který schytával jednu branku za druhou?
Samozřejmě mě to mrzelo za něj, protože vím, že je skvělý gólman. Bylo tam pár situací, kdy mu jeho spoluhráči moc nepomohli a takové zápasy jsou hrozně těžké.
Na konci zápasu jsi fauloval a Liberec tak mohl tvou nulu smazat...
Já v té situaci ještě říkal panu rozhodčímu: "koukejte, teď dostanu gól a o tu nulu se připravím sám" (smích). Byla to z mé strany hloupost, ale naštěstí jsme z toho vyšli bez gólu.
