Ondrej Šedivý jako mladík přispěl svým dílem ke dvěma stříbrným medailím a teď se po osmi letech oklikou přes Rakousko, Polsko a Chance ligu vrátil do vítkovického dresu. Na ledě strávil více než jedenáct minut a hned ve svém úvodním střídání mohl Vítkovice poslat do vedení. Výpomoc nejlepšího prvoligového střelce, ale bohužel vítězná nebyla.
Ondro, ty ses dnes představil ve vítkovickém dresu po dlouhých osmi letech, jaký to byl pro tebe zápas?
Na začátku se člověku vybaví vzpomínky, jak jsem tady byl ty sezony, ale potom to opadlo. Myslím si, že padesát minut to byl od nás slušný zápas, ale pak to tam napadalo.
Co se v té třetí třetině stalo, zejména v těch pěti minutách?
To kdybych věděl, tak by se to asi nestalo. Nevím no. Ujeli nám tam dva na jednoho, teč, zase dva na jednoho, takže takové zbytečné góly.
Pramenily ty úniky z toho, že jste se snažili znovu vyrovnat, nebo z čeho to pramenilo?
Bavili jsme se o tom v kabině, ale musíme se na to znovu podívat na videu, jak to tam bylo. Potom člověk dělá, takové zbytečné chyby. Je to škoda, padesát minut slušné a potom ke konci je výsledek, jaký je.
Kdy ses dozvěděl, že půjdeš vypomáhat svému bývalému klubu?
Dva dny, dozvěděl jsem se to hned po zápase. Včera už jsem tady byl a tak to bylo no.
Nehrál jsi na centru, ale na křídle. Neměl jsi s tím problém?
Tak tam jsem spíš zaskakoval, jen vždycky na buly. Jinak jsem vždycky nalevo nebo vpravo. To je mi víceméně jedno.
Při prvním střídání jsi měl hned šanci. Jak jsi to prožíval? Chtěl si se vytáhnout před vyprodanými ochozy?
Byla to situace dva na jednoho, chtěl jsem to zakončovat na lapačku, ale ten vracející se hráč mi do toho sáhl a šlo to do betonu.
V první lize se ti daří, vstřelil jsi dvanáct gólů v osmnácti zápasech. Je složitější se v Extralize prosadit?
(rozesmál se). Určitě! Je to první liga a proti nám stál top tým, takže určitě je to složitější, rychlejší, myšlení hráčů je jiné. Je to úplně něco jiného.
Byl zápas proti Třinci o to zvláštnější, že jsi u nich působil?
Zvláštnější ani ne. Chystal jsem se na to tak, jako na každý jiný zápas a člověk se tím nemůže úplně svazovat, člověk se snaží pomoct, jak nejlépe to jde. Kluci tady nejsou v úplně ideální situaci, co k tomu dodat. Snad se to zvedne, ta kabina je tady silná a proti té minulé sezoně toho tady tolik nezměnilo. Stačí jedno nebo dvě ušmudlaná vítězství a potom se to zase nakopne zpátky.
Víš, jak dlouho se tvá výpomoc potáhne?
Teď se sbalím a zítra mám zápas.
A v nedělí?
To nevím no. Hrát v pátek, sobotu a v neděli…uvidíme. Teď jsem nad tím ani neuvažoval, nevím, jak to bude.
Ondro, ty ses dnes představil ve vítkovickém dresu po dlouhých osmi letech, jaký to byl pro tebe zápas?
Na začátku se člověku vybaví vzpomínky, jak jsem tady byl ty sezony, ale potom to opadlo. Myslím si, že padesát minut to byl od nás slušný zápas, ale pak to tam napadalo.
Co se v té třetí třetině stalo, zejména v těch pěti minutách?
To kdybych věděl, tak by se to asi nestalo. Nevím no. Ujeli nám tam dva na jednoho, teč, zase dva na jednoho, takže takové zbytečné góly.
Pramenily ty úniky z toho, že jste se snažili znovu vyrovnat, nebo z čeho to pramenilo?
Bavili jsme se o tom v kabině, ale musíme se na to znovu podívat na videu, jak to tam bylo. Potom člověk dělá, takové zbytečné chyby. Je to škoda, padesát minut slušné a potom ke konci je výsledek, jaký je.
Kdy ses dozvěděl, že půjdeš vypomáhat svému bývalému klubu?
Dva dny, dozvěděl jsem se to hned po zápase. Včera už jsem tady byl a tak to bylo no.
Nehrál jsi na centru, ale na křídle. Neměl jsi s tím problém?
Tak tam jsem spíš zaskakoval, jen vždycky na buly. Jinak jsem vždycky nalevo nebo vpravo. To je mi víceméně jedno.
Při prvním střídání jsi měl hned šanci. Jak jsi to prožíval? Chtěl si se vytáhnout před vyprodanými ochozy?
Byla to situace dva na jednoho, chtěl jsem to zakončovat na lapačku, ale ten vracející se hráč mi do toho sáhl a šlo to do betonu.
V první lize se ti daří, vstřelil jsi dvanáct gólů v osmnácti zápasech. Je složitější se v Extralize prosadit?
(rozesmál se). Určitě! Je to první liga a proti nám stál top tým, takže určitě je to složitější, rychlejší, myšlení hráčů je jiné. Je to úplně něco jiného.
Byl zápas proti Třinci o to zvláštnější, že jsi u nich působil?
Zvláštnější ani ne. Chystal jsem se na to tak, jako na každý jiný zápas a člověk se tím nemůže úplně svazovat, člověk se snaží pomoct, jak nejlépe to jde. Kluci tady nejsou v úplně ideální situaci, co k tomu dodat. Snad se to zvedne, ta kabina je tady silná a proti té minulé sezoně toho tady tolik nezměnilo. Stačí jedno nebo dvě ušmudlaná vítězství a potom se to zase nakopne zpátky.
Víš, jak dlouho se tvá výpomoc potáhne?
Teď se sbalím a zítra mám zápas.
A v nedělí?
To nevím no. Hrát v pátek, sobotu a v neděli…uvidíme. Teď jsem nad tím ani neuvažoval, nevím, jak to bude.
