Foto: Petr Kotala
Dvacetiletý útočník Jan Bernovský letos zažívá průlomovou sezonu a vezmeme-li v potaz čas na ledě a úspěšnost střelby vítkovického útočníka, se šesti vstřelenými góly patří v řeči statistik mezi nejlepší střelce extraligy. Tentokrát pomohl dvěma body sestřelit extraligového lídra.
Honzo, jaký to byl z tvého pohledu zápas?
Máme radost, že máme tři body, ještě proti tak silnému mužstvu, jako je Třinec. O to je to pro nás cennější. Věděli jsme před zápasem, že nenastoupí jejich top hráči, takže jsme se snažili toho využít a povedlo se. Vážíme si výhry a jdeme dál.
Měli jste pouhých 14 střel na branku, ale povedlo se vám vstřelit pět gólů, jaký byl recept na brankáře soupeře?
Dali jsme dva góly z přesilovky, což nám pomohlo, protože jsme dneska neměli tolik střel. Můj gól padl z dorážky, kdy jsem byl na správném místě, za to jsem velmi rád. Gól na konci byl uklidňující, protože Třinec ke konci zápasu stupňoval svůj výkon a začal nás tlačit. Vydrželi jsme to a vyhráli jsme.
Jak vnímáš tu šanci, kterou ve Vítkovicích letos dostávají mladí hráči? 
Jsem rád za každý zápas a za každou minutu. Vážím si toho, že nás trenér staví. Je to super, že můžeme hrát v extralize a zlepšovat se, protože je to jiná úroveň, než Chance liga, takže si toho cením.
Tebe letos sužují zdravotní problémy. Jak náročné bylo, vrátit se po zranění opět do tempa?
Trvalo mi asi tři zápasy, než jsem se do toho dostal. Dneska už jsem se cítil na ledě výborně, takže už je to v pohodě.
V zápasu na ledě Třince, který Vítkovice těsně prohrály, jsi měl v závěru šanci vyrovnat, když do tebe Kacetl nastřelil kotouč. Jsi rád, že sis to dnes vynahradil?
Jsem určitě rád, že se to dneska povedlo. Minule mi chyběl kousíček a mohl jsem změnit vývoj zápasu. Bohužel stalo se, už to nevrátíme zpátky. Dneska jsme se pomstili výhrou za tři body.
Ve čtvrté formaci si dnes nastoupil společně s Petrem Fridrichem. Vy už spolu ale máte něco odehráno, je to tak?
Asi tři sezony jsme spolu hráli v lajně v juniorce. Známe se tedy na ledě hodně dobře a sedí nám to, když hrajeme spolu.
Společně jste dnes byli u dvou branek. Začněme nejprve tou brankou na 2:0.
Periferně jsem viděl Chlániče, že si sjíždí před branku, takže jsem tam hodil zadovku, vyšlo to a dali jsme gól.
Podobné zadovky si pamatují fanoušci z kombinací Ondřeje Romana s Vladimírem Svačinou. Inspiroval ses jejich souhrou?
To bych neřekl, spíše to vyplynulo ze situace, než že by to byla trénovaná situace.
U třetí branky jste si naopak vyměnili role a ty jsi vstřelil svou letošní šestou branku, jak jsi to viděl ze svého pohledu?
Chlánič vybojoval dobře puk v rohu, prostrčilo ho na Peťu Fridricha, který se snažil prosadit přes obránce, což mu vyšlo a vystřelil z toho. Já jsem to přijel jen dorazit a takzvaně jsem jen slízl smetanu.
Honzo, jaký to byl z tvého pohledu zápas?
Máme radost, že máme tři body, ještě proti tak silnému mužstvu, jako je Třinec. O to je to pro nás cennější. Věděli jsme před zápasem, že nenastoupí jejich top hráči, takže jsme se snažili toho využít a povedlo se. Vážíme si výhry a jdeme dál.
Měli jste pouhých 14 střel na branku, ale povedlo se vám vstřelit pět gólů, jaký byl recept na brankáře soupeře?
Dali jsme dva góly z přesilovky, což nám pomohlo, protože jsme dneska neměli tolik střel. Můj gól padl z dorážky, kdy jsem byl na správném místě, za to jsem velmi rád. Gól na konci byl uklidňující, protože Třinec ke konci zápasu stupňoval svůj výkon a začal nás tlačit. Vydrželi jsme to a vyhráli jsme.
Jak vnímáš tu šanci, kterou ve Vítkovicích letos dostávají mladí hráči?
Jsem rád za každý zápas a za každou minutu. Vážím si toho, že nás trenér staví. Je to super, že můžeme hrát v extralize a zlepšovat se, protože je to jiná úroveň, než Chance liga, takže si toho cením.
Tebe letos sužují zdravotní problémy. Jak náročné bylo, vrátit se po zranění opět do tempa?
Trvalo mi asi tři zápasy, než jsem se do toho dostal. Dneska už jsem se cítil na ledě výborně, takže už je to v pohodě.
V zápasu na ledě Třince, který Vítkovice těsně prohrály, jsi měl v závěru šanci vyrovnat, když do tebe Kacetl nastřelil kotouč. Jsi rád, že sis to dnes vynahradil?
Jsem určitě rád, že se to dneska povedlo. Minule mi chyběl kousíček a mohl jsem změnit vývoj zápasu. Bohužel stalo se, už to nevrátíme zpátky. Dneska jsme se pomstili výhrou za tři body.
Ve čtvrté formaci si dnes nastoupil společně s Petrem Fridrichem. Vy už spolu ale máte něco odehráno, je to tak?
Asi tři sezony jsme spolu hráli v lajně v juniorce. Známe se tedy na ledě hodně dobře a sedí nám to, když hrajeme spolu.
Společně jste dnes byli u dvou branek. Začněme nejprve tou brankou na 2:0.
Periferně jsem viděl Chlániče, že si sjíždí před branku, takže jsem tam hodil zadovku, vyšlo to a dali jsme gól.
Podobné zadovky si pamatují fanoušci z kombinací Ondřeje Romana s Vladimírem Svačinou. Inspiroval ses jejich souhrou?
To bych neřekl, spíše to vyplynulo ze situace, než že by to byla trénovaná situace.
U třetí branky jste si naopak vyměnili role a ty jsi vstřelil svou letošní šestou branku, jak jsi to viděl ze svého pohledu?
Chlánič vybojoval dobře puk v rohu, prostrčilo ho na Peťu Fridricha, který se snažil prosadit přes obránce, což mu vyšlo a vystřelil z toho. Já jsem to přijel jen dorazit a takzvaně jsem jen slízl smetanu.
