Před rokem ve Varech debutoval, letos se tam dočkal první extraligové trefy. Pro Vojtěcha Lednického byl premiérový gól v A-mužstvu o to sladší, že se jej dočkal v prvním utkání po komplikovaném zranění ze srpna. Trefa do karlovarské sítě navíc nastartovala obrat a cestu za vítkovickým vítězstvím nad Energií.
V listopadu 2020 jsi v Karlových Varech odehrál svůj první extraligový zápas. Rok na to jsi znovu na stejném místě vstřelil svou první branku v české nejvyšší soutěži. Vypadá to, že KV Aréna je pro tebe osudovým místem, nemyslíš?
Neřekl bych, že je to osudové místo. Ale je pravda, že mi udělalo radost, že jsem první extraligový gól vstřelil na místě, kde jsem rok před tím poprvé nastoupil v áčku v nejvyšší soutěži. Vlastně jsem tím i odčinil tu premiéru, která se mi před rokem až tolik nepovedla, ale teď to bylo lepší a gól k tomu, výhra. Mám radost.
S trochou nadsázky se dá říct, že jsi v neděli ve Varech skóroval dvakrát. Energie zvýšila na 2:0 díky šťastnému odrazu od tvé hokejky…
Je to tak. My jsme bekčekovali, ale já to trochu projel a byl jsem hodně nízko. Šla tam nahrávka na beka a já nestihl jít dobře proti a zblokovat. Vystartoval jsem, ale bylo už pozdě a obránce mi trefil hůl a bohužel to zapadlo do brány, že s tím Aleš Stezka už moc nemohl dělat.
Na druhou stranu Filip Novotný pár chvil na to nemohl proti tvé dorážce už vůbec nic udělat. Tvůj první extraligový gól byl povedený.
Kluci odvedli výbornou práci při přesunu do útočného pásma. Já jsem podjel Peťu Fridricha, který si podržel puk, vyvezl nahoru. Pak si to vyměnili s Vildou (Tomáš Vildumetz, pozn. red.), Peťa udělal krásnou stahovačku a vystřelil na bránu. Před ní už jsem byl sám a volný a měl jsem jednoduchou práci ten odražený kotouč uklidit do branky.
Cítil jsi velkou radost?
Určitě ano. Minulý rok se mi nepoštěstilo dát v áčku gól, takže teď to bylo o to lepší a měl jsem velikou radost. Nejvíc mě těšilo, že se mi podařilo skórovat hned v prvním zápase sezony za áčko po zranění. Puk je už doma.
Trenéři s tebou v přípravě dost počítali, ale v zápase v Třinci ses zranil a dlouho jsi byl mimo. Po návratu jsi byl v Šumperku v první lize a zápas ve Varech byl celkově třetím a teprve prvním v áčku od vyléčení zranění. Byl ten návrat hodně těžký?
Těžké bylo především to, že jsem byl mimo hru. Strašně mi to chybělo a bylo nepříjemné, když jsem trávil na tréninku hodně času, ale jen jsme s kondičním trenérem udržovali fyzičku, ale nemohl jsem pořádně nic hokejového dělat. Vlastně první týden po operaci jsem nemohl vůbec nic a jen jsem seděl doma. Bylo těžké trénovat v posilovně a vidět, že jdou kluci na led a já nemůžu s nimi. Pak jsem chodil na led, ale nemohl jsem pořádně střílet. Takže jsem rád, že už je to za mnou a můžu hrát.
Cítíš se už úplně fit?
Tak, prodělal jsem operaci, takže to nebude stoprocentní úplně hned. Hybnost je trošku ještě omezená. Ale pracuju na tom, rozcvičuju to a věřím, že to za chvíli bude dobré. Není to snadné, mám tam kus železa. Uvidíme, jestli to bude úplně stoprocentní a když ne, tak ne. Ale v zápase mě to ani teď neomezuje, můžu hrát, trénovat, takže mi to nebrání v hokeji.
Do A-mužstva tě trenéři povolali v minulé sezoně. Tu jsi začal v juniorce jako její zkušený lídr, ale covidová situace zastavila mládežnické soutěže. To určitě nebyla nijak příjemná situace, že?
Přesně tak. Najednou nebyla možnost se rozehrát. V juniorce už jsem byl v posledním roce. Měl jsem tam výraznou roli a byl připravený ji plnit. Sezonu jsme rozehráli dobře, vyhráli jsme z prvních devíti zápasů osm, trenéři mi věřili, dávali mi prostor a najednou se soutěže uzavřely. Já jsem rád za tu šanci v áčku, jednoznačně. I když tam byla role jiná, ve čtvrté lajně jste tam hlavně od toho, aby si první formace odpočinuly a vy nic nepokazili, tak to je. Ale ta juniorka mi chyběla, to se přiznám. Čím více zápasů, tím lépe, více bych se vyhrál. Ale tak už to bylo. Já jsem rád za každou příležitost v áčku a fakt, že jsem v minulé sezoně odehrál za áčko deset zápasů asi jen potvrzuje, že jsem svoji roli plnil dobře a jsem za tuhle příležitost jednoznačně rád.
A co momentální sezona? Po zranění se rozehráváš primárně v Šumperku, máš za sebou i obnovenou premiéru v áčku…
Tak já jsem teď v Šumperku, abych se rozehrál. V neděli jsem odskočil do Varů a po zápase trenéři mi říkali, že v pondělí podle plánu hraju za Šumperk. Co bude dál, uvidíme, zatím jsme se nebavili, soustředím se na to, co je teď momentálně přede mnou a snažím se být maximálně připravený na to, co bude následovat.
V listopadu 2020 jsi v Karlových Varech odehrál svůj první extraligový zápas. Rok na to jsi znovu na stejném místě vstřelil svou první branku v české nejvyšší soutěži. Vypadá to, že KV Aréna je pro tebe osudovým místem, nemyslíš?
Neřekl bych, že je to osudové místo. Ale je pravda, že mi udělalo radost, že jsem první extraligový gól vstřelil na místě, kde jsem rok před tím poprvé nastoupil v áčku v nejvyšší soutěži. Vlastně jsem tím i odčinil tu premiéru, která se mi před rokem až tolik nepovedla, ale teď to bylo lepší a gól k tomu, výhra. Mám radost.
S trochou nadsázky se dá říct, že jsi v neděli ve Varech skóroval dvakrát. Energie zvýšila na 2:0 díky šťastnému odrazu od tvé hokejky…
Je to tak. My jsme bekčekovali, ale já to trochu projel a byl jsem hodně nízko. Šla tam nahrávka na beka a já nestihl jít dobře proti a zblokovat. Vystartoval jsem, ale bylo už pozdě a obránce mi trefil hůl a bohužel to zapadlo do brány, že s tím Aleš Stezka už moc nemohl dělat.
Na druhou stranu Filip Novotný pár chvil na to nemohl proti tvé dorážce už vůbec nic udělat. Tvůj první extraligový gól byl povedený.
Kluci odvedli výbornou práci při přesunu do útočného pásma. Já jsem podjel Peťu Fridricha, který si podržel puk, vyvezl nahoru. Pak si to vyměnili s Vildou (Tomáš Vildumetz, pozn. red.), Peťa udělal krásnou stahovačku a vystřelil na bránu. Před ní už jsem byl sám a volný a měl jsem jednoduchou práci ten odražený kotouč uklidit do branky.
Cítil jsi velkou radost?
Určitě ano. Minulý rok se mi nepoštěstilo dát v áčku gól, takže teď to bylo o to lepší a měl jsem velikou radost. Nejvíc mě těšilo, že se mi podařilo skórovat hned v prvním zápase sezony za áčko po zranění. Puk je už doma.
Trenéři s tebou v přípravě dost počítali, ale v zápase v Třinci ses zranil a dlouho jsi byl mimo. Po návratu jsi byl v Šumperku v první lize a zápas ve Varech byl celkově třetím a teprve prvním v áčku od vyléčení zranění. Byl ten návrat hodně těžký?
Těžké bylo především to, že jsem byl mimo hru. Strašně mi to chybělo a bylo nepříjemné, když jsem trávil na tréninku hodně času, ale jen jsme s kondičním trenérem udržovali fyzičku, ale nemohl jsem pořádně nic hokejového dělat. Vlastně první týden po operaci jsem nemohl vůbec nic a jen jsem seděl doma. Bylo těžké trénovat v posilovně a vidět, že jdou kluci na led a já nemůžu s nimi. Pak jsem chodil na led, ale nemohl jsem pořádně střílet. Takže jsem rád, že už je to za mnou a můžu hrát.
Cítíš se už úplně fit?
Tak, prodělal jsem operaci, takže to nebude stoprocentní úplně hned. Hybnost je trošku ještě omezená. Ale pracuju na tom, rozcvičuju to a věřím, že to za chvíli bude dobré. Není to snadné, mám tam kus železa. Uvidíme, jestli to bude úplně stoprocentní a když ne, tak ne. Ale v zápase mě to ani teď neomezuje, můžu hrát, trénovat, takže mi to nebrání v hokeji.
Do A-mužstva tě trenéři povolali v minulé sezoně. Tu jsi začal v juniorce jako její zkušený lídr, ale covidová situace zastavila mládežnické soutěže. To určitě nebyla nijak příjemná situace, že?
Přesně tak. Najednou nebyla možnost se rozehrát. V juniorce už jsem byl v posledním roce. Měl jsem tam výraznou roli a byl připravený ji plnit. Sezonu jsme rozehráli dobře, vyhráli jsme z prvních devíti zápasů osm, trenéři mi věřili, dávali mi prostor a najednou se soutěže uzavřely. Já jsem rád za tu šanci v áčku, jednoznačně. I když tam byla role jiná, ve čtvrté lajně jste tam hlavně od toho, aby si první formace odpočinuly a vy nic nepokazili, tak to je. Ale ta juniorka mi chyběla, to se přiznám. Čím více zápasů, tím lépe, více bych se vyhrál. Ale tak už to bylo. Já jsem rád za každou příležitost v áčku a fakt, že jsem v minulé sezoně odehrál za áčko deset zápasů asi jen potvrzuje, že jsem svoji roli plnil dobře a jsem za tuhle příležitost jednoznačně rád.
A co momentální sezona? Po zranění se rozehráváš primárně v Šumperku, máš za sebou i obnovenou premiéru v áčku…
Tak já jsem teď v Šumperku, abych se rozehrál. V neděli jsem odskočil do Varů a po zápase trenéři mi říkali, že v pondělí podle plánu hraju za Šumperk. Co bude dál, uvidíme, zatím jsme se nebavili, soustředím se na to, co je teď momentálně přede mnou a snažím se být maximálně připravený na to, co bude následovat.
