Rok 1945: ČSK Vítkovice mění po skončení války své jméno. Od nové sezony hraje klub pod názvem SK Vítkovické železárny.
Sezona 1945/1946 – Divize Východ – 5. místo: Vítkovický klub se, stejně jako ostatní sportovní i společenské oddíly, dával po skončení války do pořádku. Vítkovičtí hokejisté byli účastníky soutěže divizí, jejichž vítězové se probojovali do kvalifikace o státní ligu. Ostravanům se ale postupit nepodařilo. V Divizi Východ skončili na předposledním pátém místě, když porazili pouze poslední Přerov.
Sezona 1946/1947 – Moravskoslezská divize, skupina A – 4. místo: Po reorganizaci soutěží pod celostátní ligou hrály SK Vítkovické Železárny Moravskoslezskou divizi, skupinu A. V té se mimo jiné utkaly v městském derby s týmem Čechie VII Ostrava. Souboj o hokejového vládce města skončil jasným vítězstvím Vítkovic v poměru 8:4. Své výsadní postavení ve městě potvrdily i v dalším derby s druhým ostravským zástupcem – SK Ostravská Slavia. Utkání skončilo 5:3 pro Vítkovice. I přes výhry Vítkovic v městských soubojích dosáhla na nejlepší umístění Čechie VII Ostrava, která skončila 3. SKVŽ skončil na 4. místě bez možnosti hrát kvalifikaci o celostátní ligu, jen díky lepšímu skóre nespadly Vítkovice do nižší soutěže.
2. 5. 1947 – 27. 10. 1947: Výstavba Ostravského zimního stadionu Josefa Kotase.
Sezona 1947/1948 – Moravskoslezská divize: Kvůli nepříznivému počasí nebyly divizní soutěže dohrány.
Utkání se dala hrát pouze na umělých ledových plochách, z toho důvodu nemohly všechny týmy odehrát svá utkání. Vítkovice se doma, na novém zimním stadionu, střetly se Sokolem Vsetín – 14:0, porazily také Čechii VII 8:4 a Spartu Prostějov 7:2. Poté byla soutěž nejspíš anulována pro neodstatek odehraných utkání.
Rok 1948: Únorový komunistický převrat s sebou přinesl změny v organizaci a názvosloví československých sportovních oddílů. Od roku 1948 se kluby staly takzvanými Závodními Sokolskými Jednotami (ZSJ) při daném průmyslovém, či výrobním závodě. Proto se v názvu oddílů objevilo buď označení ZSJ nebo populárnější Sokol (kluby však neměly nic společného s jednotami Sokola v jeho původní předválečné podobě). Na novou změnu museli zareagovat i ve Vítkovicích, SK Víttkovické železárny se tak přejmenoval na Sokol Vítkovické železárny (možno také dohledat název ZSJ Vítkovické železárny).
Sezona 1948/1949 – Moravskoslezská divize, sk. A – 1. místo, kvalifikace o I. ligu – 2. místo, postup do I. ligy: Druhá sezona na nově otevřeném zimním stadionu Josefa Kotase už Vítkovicím vyšla.
Oddělení A Moravskoslezské divize vyhrál Sokol Vítkovické železárny o bod před Sokolem Ostravská Slavia. V derby se Slavií i Čechií byly Vítkovice nepřekonatelné, Ostravskou Slavii porazily 4:2, Čechii VII dokonce 17:1! První místo jim tak zajistilo postup do kvalifikace o I. ligu. Úvodní zápas se hrál v Ostravě před 9 000 diváky. Vysoká návštěva ale domácím spíš uškodila. Vítkovičtí hokejisté nebyli zvyklí na takovou podporu, na Pavilon přišlo nanejvýš 4 – 5 tisíc lidí. Ostravští hráči neunesli tíhu okamžiku ani bouřlivou podporu z tribun a s Královým Polem prohráli 0:5! Vítkovičtí se ale naštěstí dali brzy do kupy. V Popradě vyhráli 4:2 a vzheldem k tomu, že Královo Pole porazilo Poprad 20:1, postoupili do finálové skupiny kvalifikace. V přímém boji o dvě postupová místa už hokejisté Sokola VŽ nenechali nikoho na pochybách, doma porazili České Budějovice 6:4 a svůj postup pečetily v Pardubicích vítězstvím 8:1! Vítkovice se tak kvalifikovaly do I. ligy!
Sestava: Nachmilner a Krkoška – Schober, Pavlík, Otte, Šumlanský, Špaček, Piatkevič, Vašat, Seiml, Staněk, Machovský a Garstka.
Sezona 1949/1950 – 2. místo: Do Vítkovic přišly skvělé posily: Vlad. Bouzek, Sláva Blažek, Václav Bubník.
Týmu se v osmičlenné celostátní soutěži dařilo. V konečné tabulce Vítkovice obsadily druhou příčku za mistrovským ATK Praha a mohly se radovat z vůbec prvního ligového cenného kovu – stříbra.
Sestava: Štěpánek, Nachmilner – Ošmera, O. Pavlík, Šumlanský, Otte – Blažek, Bouzek, V. Bubník, Vašat, Staněk, Schober, Planka. Hrající trenér Vladimír Bouzek.
